Genealogická terminologie

berní rula – soupis poddaných a poddanských usedlostí a pozemků, z nichž se platila berně nebo kontribuce (pouze pro Čechy). Vychází z vrchnostenských přiznání z roku 1654. Zaznamenává tyto údaje: panství (statek, stateček, dvůr), majitel, obec, příjmí, jméno, výměna rolí, doba osevu, vlastnictví potahu, chovaná zvířata. Jsou v ní uvedeny i další údaje – zda hospodářství vyhořelo, do jaké berní skupiny hospodář patří, jaké řemeslo provozuje.

dominikál – panská půda, kterou vrchnost obdělává na vlastní náklady.

domkář (domkař) – člověk vlastnící domek a k němu malý pozemek, hospodařící na něm a na panských polích. (Podle Ottova slovníku naučného: „Domkař nebo baráčník, který má jen barák bez polí.“)

domovský list – doklad dosvědčující domovské právo k určité obci.

domovské právo – právo na nerušený pobyt v dané obci, na důchodové nebo chudinské zaopatření. Člověk toto právo získával povětšinou dědičně v obci, kde se narodil, ale mohlo dojít i k nabytí domovského práva jinými cestami, např. zažádáním v obci, kde člověk trvale bydlel.

gruntovní knihy (gruntovnice) – pozemkové knihy, v nichž jsou sledovány majetkové transakce na jednotlivých gruntech (prodej, koupě, splácení, výměny atp.); 3 způsoby vedení PK – chronologicky (pro badatele dost obtížné, vytáhnout informace o jedné usedlosti z chronologicky jdoucích zápisů je složité, vyžaduje hodně času), věcně (do jedné slohy všechny koupě a prodeje, do další výměny, do další splátky atp.) a vložkově (pro badatele nejlepší způsob vedení PK, každá usedlost má určitý počet listů, kam byly zapisovány veškeré transakce týkající se daného gruntu). Jedná se o cenný pramen pro pátrání po rodinné historii v době, kdy ještě nebyly vedeny matriky.

chalupník – majitel chalupy a 1/4 lánu (čtvrtinový osedlý). (Podle Ottova slovníku naučného: „Chalupník sluje u nás usedlík, mající chalupu a nejvýše 20 korců polí výsevku na rozdíl od sedláka nebo domkaře.“)

knihy svatebních smluv – patří mezi pozemkové knihy, uvádím je zvlášť, protože se jedná o poměrně specifický pramen, ve kterém můžete najít opisy svatebních smluv, tím pádem lze (i mimo matriky) dohledat další osoby související s vaším rodem.

kšaft – závěť.

kvitance – listina, kterou věřitel potvrzuje dlužníkovi, že od něho dostal plnění v plném rozsahu nebo určitou jeho část.

lán – základní plošná míra pro určování rozlohy usedlosti. Jedná se o míru s proměnlivou rozlohou – vždy záleží na kraji a době, kde a kdy se vyskytuje. Selský lán měl přibližně 18,5 hektaru (přesněji 18,6 ha), dále existovaly lány panský nebo kněžský. Od lánu se odvozují i názvy pro jednotlivé usedlosti (např. láník, 3/4láník, 1/4láník apod.).

láník (sedlák) – držitel dané výměry půdy; 1 lán = cca 18,5 hektaru; vyskytovali se i držitelé menších výměr půdy, např. půlláník, čtvrtláník atp. Osedlý byl základní jednotkou pro vyměřování kontribucí v rámci berní ruly a lánového rejstříku.

lánový rejstřík – soupis poddaných a poddanských usedlostí a pozemků, z nichž se platila berně nebo kontribuce (pouze pro Moravu).

matriční knihy (matriky) – základ všeho rodopisného bádání; knihy, do kterých byly a jsou zapisovány údaje o narození, sňatku a úmrtí jednotlivých osob; v minulosti byly vedeny farním úřadem pro danou oblast, spadající pod tento farní úřad. Pro bližší seznámení doporučuji literaturu (viz. sekce Archivy).

nezakoupené pozemky (nezakoupení poddaní) – pozemky ponechané poddaným k užívání, ale s berní povinností. Vrchnost s těmito pozemky libovolně nakládala.

odúmrť – právo odkázat majetek cizí osobě (nepříbuzné).

podruh – nájemník; poddaný, slouha, najímaný na různé práce, od pomoci na poli přes službu u panského dvora apod. (Podle Ottova slovníku naučného: „Podruh, kdo ve vsi v cizím domě v podnájmu bývá a nemaje polí ni chalupy živí se jen prací rukou svých.“)

podsedek – chalupník usídlený na pozemku většího sedláka

poplužní dvůr – vrchnostenský statek, stojící na dominikální půdě, který byl spravován přímo vrchností. Zde odváděli poddaní robotu (např. orba, zásev).

praví osedlí – sedlák, zahradník; mají podíl na rustikálu, který drží dědičně.

raabizace – hospodářská a správní reforma provedená za vlády Marie Terezie. Došlo k parcelaci dominikální půdy mezi poddané a převedení nepotřebných robot na peněžní platy. Schválena byla v březnu 1777. Její název je odvozen od jména rakouského dvorního rady Františka Antonína Raaba.

robota – povinnost poddaných odpracovat určitý počet dní v měsíci na panské půdě. Vázala se přímo k poddanské usedlosti, nikoli k jednotlivým osobám – s rostoucí velikostí usedlosti rostly i robotní povinnosti. V pozdější době byla nahrazována peněžními nebo naturálními platy.

rustikál – poddanská půda, rozparcelované pozemky obhospodařované jednotlivými poddanými.

soused (saused) – plnoprávný člen vesnické/městské společnosti.

urbáře – soupis poddanských usedlostí určitého panství, který byl prováděn za účelem vyměření povinností vůči vrchnosti.

vejrunek – pravidelná splátka gruntu.

vruby – zářezy na holi, které byly používány jako evidence vejrunkových splátek.

výminkář (výměnkář) – člověk žijící na výminku (část domu určená pro staré rodiče), v podstatě člověk v důchodu.

zakoupené pozemky (zakoupení poddaní) – též pozemky „zapsané“; poddanské pozemky, na které se vztahuje emfyteutické (zákupné, německé) právo; s těmito pozemky poddaní nakládají dle své vůle. Při špatném hospodaření mohl být ale statek poddanému odebrán a prodán jinému. Protikladem jsou tzv. nezakoupení nepoddaní.

závdavek (závdanek) – peníze složené přímo při nákupu gruntu (statku, chalupy), v podstatě záloha.